Jak to vidí netrénovaný závodník, člověk který nesportuje a věnuje se jen práci a rodině? Naprostá bomba! Já člověk bez velkých svalů a jakéhokoli mocného tréninkového plánu, jsem se rozhodla přihlásit na extrémní závod Geroy. A víte co? Udělala jsem jedno z nejlepších rozhodnutí za poslední dobu!
Vy, co jste zůstali doma, protože se bojíte trochy bahna, škrábanců a námahy. Přicházíte rok co rok o něco, co vám žádná posilovna nenahradí. Přicházíte o opravdový zážitek. O chvíle, kdy se smějete, zatímco vám teče bláto z čela a vy běžíte dál.
Závod mě doslova pohltil. Hned na začátku jsme se okoupali v Laguně a pak už to jelo. Překážka za překážkou, běh, šplh, plazení, brodění, tahání břemen. Chvílemi jsem si připadala jako hasič v akci, jindy jako uprchlý vězeň, co přelézá zdi a hledá cestu ven. Všude bahno, voda, překážky a adrenalin.
Na překážky jsem se paradoxně těšila, alespoň jsem si „odpočinula“ od běhu ale třeba ručkování nebo šplh rozhodně není nic na co se těšíte. Oproti tomu překážky s vodou jsem milovala. Trošku osvěžení vždy přišlo vhod.
Tak jak jsem v první části závodu nemohla popadnout dech tak pak se to změnilo. Hlava přepnula a já si zvykla na tempo a užívala jsem si ty chvíle, že ještě stále mé tělo má nato překonat samu sebe, své limity.
Najednou se totiž nesoustředíš na to, že sotva dýcháš, že jsi před chvilkou upadnul, že Tě tlačí kamení v botách, ale na to, co tě žene dál. Na to, že nejsi srab aby jsi to vzdal a prostě běžíš a makáš a s každou překážkou a uběhnutým km se cítíš silnější i když mnohdy na pokraji svých sil.
Letos přibyla novinka tzv. žolík: když nějakou překážku nedáš, můžeš se „vykoupit“. No, paráda, ale víte co? Nepotřebovala jsem ho. Protože Geroy se nevzdává! A když bylo nejhůř byl tu se mnou můj syn a ten mně ve štychu nenechal. Díky tomu, že jsme závodili jako tým, mohli jsme si navzájem pomáhat a co je víc než když se můžete jeden na druhého spolehnout a užít si ten boj spolu. Společné zážitky totiž tvoří silné vzpomínky.
Jeden manželský pár mi vyprávěl, že ženu přemlouval asi tři roky a dnes běží už po čtvrté spolu a příští rok poběží zase.
Atmosféra napříč celým závodem byla naprosto skvělá. Všichni, koho jsme potkali, byli vstřícní, usměvaví a pozitivní. Spousta závodníků se vrací rok co rok a já už chápu proč.
Na startu byli i naši nejmenší – dětský závod byl kouzelný. Ty malé tváře zapálené do bojů o medaile, plné odhodlání, sportovního ducha a přátelství. Je fajn vidět, že svět je ještě v pořádku.
Takže co říct závěrem? Limit je opravdu jen slovo. Nenechte se jím příště svazovat a přijďte, ušpiňte se a zapojte srdce i svaly. Geroy je závod, který vás už nepustí a hlavně vás naučí, že zvládnete víc, než si myslíte.
Z celého srdce děkuji Sashovi jako hlavnímu organizátorovi za nezapomenutelný zážitek, všem jeho kolegům, za perfektně odvedenou práci a všem závodníkům ale i divákům za skvělou atmosféru. Bez vás by tenhle bláznivý, nezapomenutelný den plný výzev, smíchu a překonávání sebe sama nikdy nemohl vzniknout. Klobouk dolů a obrovský dík – udělali jste to zase úžasné!
Foto: Daniel Macháň, Ivan Nevtípil, Michal Zavadil
Sport Adrenalin iPřerovsko.cz Přerovsko Laguna GEROY Závody
