Zdolávat překážky, plazit se v blátě pod ostnatým drátem, lézt po žebřících, šplhat po sítích, rvát se s proudem řeky a na závěr se plazit pod náklaďákem? Pro někoho noční můra. Pro jiné… ideální víkendová zábava. A přesně tak začal příběh lidí, kterým se slovo LIMIT postupně úplně vymazalo ze slovníku.
Všechno to začalo nevinně – pár videí závodů sdílených kamarádem Sašou. "To vypadá zajímavě, to bych mohl zkusit…“ A než se člověk stačil rozmyslet, už stál na startu prvního GEROY závodu. Plný očekávání, nervozity a myšlenek typu: "Do čeho ses to, prosím tě, pustil?" Hned první překážka – běh proti proudu Bečvy. V půlce úseku přišla krize, hlava hlásila konec, tělo vypovědělo spolupráci, břeh vypadal nedosažitelně. A pak zaznělo to kouzelné heslo: LIMIT JE JEN SLOVO. A tak se šlo dál. Překážka za překážkou, až poslední výzva – podlézt náklaďák. Podlezení ještě jakž takž, ale vstát už bylo nad fyzické možnosti. A tak se do cíle prostě dopazil po čtyřech. Vyčerpaný, špinavý… a nesmírně šťastný. A přihláška na další ročník byla na světě ještě dřív, než zaschlo bahno na kolenou. Zpočátku nechápali kamarádi, proč to vlastně dělá. "To bych nedal.“ "Proč se takhle ničit?“ Jenže postupně se začali nechávat vyhecovat další a další odvážlivci.
A pak přišel zlom – vznikl legendární tým MATKY NA TAHU. Trénink? Skoro žádný - vlastně nulový. Zkouška na hřišti v Přerově? Spíš potvrzení toho, že "tohle fakt nepůjde“. Ale když přišel den D, žádná litost se nekonala. Šplh po laně v rouře s tekoucí vodou, šup do Bečvy, další překážky, fanoušci povzbuzující podél trati, bolest, smích, nervy… a nakonec cíl. Vyčerpané, špinavé, ale šťastné MATKY NA TAHU. A k tomu ještě speciální cena za překonání vlastních limitů.
Tím to ale samozřejmě neskončilo. Následoval legendární Tošovický masakr, tentokrát už jako tým MATKY NA TAHU A TÁTA PO TAHU. Kromě dospělých se přidaly i děti – pětiletý Maxík, děti Vendulky - Tomášek a Inuška. Běh do svahu, vodní skluzavky, koryta plná ostnatých drátů… zní to jako popis vojenského výcviku, ale ne – to je prý "rodinný víkend v GEROY stylu". Odměna? První místo a trofej.
Pak přišla další výzva – GEROY DOG v Beňově. Tentokrát sólo běh po boku psího parťáka Buckyho. Nervy na startu, povzbuzující rodina u trati, pes, který má evidentně víc energie než jeho panička… a krásné páté místo. A aby toho nebylo málo, následoval ještě pohodovější Geroy-gaučínk kolem laguny – varianta, kde sice bolí nohy, ale hlavně bránice smíchem.
Letošní přerovský GEROY už proběhl ve velkém stylu – nejen MATKY NA TAHU, ale i „konkurenční“ tým 3+1 z rodiny. Souboj, smích, bolest, vzájemné hecování… a hlavně: všichni prošli cílem.
Někdy to opravdu bolí, když musí člověk vstát z gauče. Ale - dát si pak na krk medaili s vědomím, že jste to zvládli – to je pocit k nezaplacení. Tak kdy bude další závod?
Tohle jsou naše začátky se závody GEROY a první cesta pro medaile - Eva Plišťáková a Blažej Stella
To chcešzažít to s námi a proto - odkaz na přihlášku najdeš ZDE
iPřerovsko.cz Sport GEROY
