V posledních letech se v občanské debatě čím dál častěji objevuje pocit, že naše společnost se rozdělila — ne jen na základě politické příslušnosti, ale i na úrovni vztahů mezi lidmi, důvěry v instituce či pohledu na fakta.
Mnohá data naznačují, že tento jev není náhodný, ale že ho výrazně posilují politici, média a sociální sítě. Pokud takové rozdělování ponecháme bez reflexe, hrozí daleko větší dopad než jen krátkodobý spor — může oslabit demokracii, prohloubit nedůvěru a zvýšit sociální napětí.
Co ukazuje výzkum?
Ve studii „Polarization and Democracy in Central Europe“ autoři z Ústavu pro sociologii AV ČR (Petra Guasti & Aleš Michal) zkoumají, jak různé formy polarizace — ideologická, afektivní či stranická — ovlivňují angažovanost pro či proti demokracii. Výsledky ukazují, že polarizace výrazně ovlivňuje mobilizaci – jak pozitivní, tak negativní.
Výzkum „Political polarization on the rise: Czech Republic and beyond“ (Věra Stojarová) mapuje, jak se v České republice polarizace projevuje — včetně mediálních narativů a proměny vztahů mezi občany a politickými aktéry.
Studie „Polarizing effects of partisanship and immigration attitudes“ (L. Hrbková) se zaměřuje na to, jak stranická loajalita a postoje k imigraci ovlivňují meziskupinové vztahy — a ukazují, že „my“ vůči „jim“ se méně důvěřuje, méně spolupracuje, více se vyhýbáme diskusi.
Odborný text „Radicalization of Czech society: a new phenomenon, or result of long‑term development?“ konstatuje, že polarizace a radikalizace společnosti nebyly náhlým jevem, ale vyplývají z řady historických, mediálních a politických kroků.
Jak politika přispívá k rozdělování?
Politické strany a politici často operují v logice „my vs. oni“. Politici používají spojení jako "až vyhrajete volby a budete vlátnout vy, dělejte si to po svém" a jiné.
Zdůrazňují rozdíly, mnohdy apelují na emocionální reakce, strach či pocit ohrožení.
Média a sociální sítě tyto rozdíly pak opakují a někdy i zesilují — lidé se sdružují v „echokómůrkách“ a slyší převážně hlasy, které potvrzují jejich vlastní názor.
Důsledkem je, že se snižuje ochota ke spolupráci, zvyšuje se nedůvěra mezi skupinami a narůstá odcizení a nenávist vůči jinému názoru.
Proč je tento vývoj vážný?
Pokud se společnost rozdělí, oslabuje se schopnost konstruktivně řešit problémy – ať už ekonomické, zdravotnické či krizové.
Politická polarizace může vést k výrazné erozi důvěry a pravdy v instituce, média a veřejné diskuse.
V krajních případech může dojít k tomu, že společensky názorově „jiný“ je vnímán jako nepřítel či hrozba — to výzkum potvrzuje jako riziko zvýšené nenávisti.
Cesty, jak rozdělení zmírnit?
Podpora veřejného prostoru, kde zaznívají různé názory — nejen ty dominantní.
Politická komunikace a média, která vědomě nehrají na dělení, ale hledají společné hodnoty a fakta.
Osobní angažovanost: účast v komunitních projektech, dialog s lidmi mimo vlastní skupinu.
Vzdělávání v oblasti mediální gramotnosti, rozpoznávání dezinformací a manipulativních narativů.
Co říci závěrem?
Rozdělenost společnosti na základě názorů a politických postojů není pouze abstraktní teorie. Studie potvrzují, že existují konkrétní mechanismy, skrze které se tento trend projevuje — a že má reálné důsledky pro demokracii i každodenní vztahy. Pokud chceme společnost stabilní a soudržnou, je na místě zvažovat, zda chceme být součástí procesu, který spojuje — či toho, který rozdělí, zvyšuje tak nenávost a zlo mezi lidmi.
Ilustrační obrázek
iPřerovsko.cz Lidé Občané Názorový rozkol Nenávist mezi lidmi Zloba
