PŘEROV – Některé životní příběhy není potřeba přikrášlovat. Karel Janoušek se narodil v Přerově, bojoval v československých legiích, pomáhal budovat prvorepublikové letectvo a za druhé světové války stál v čele československého letectva ve Velké Británii. Britský král Jiří VI. jej povýšil do hodnosti Air Marshal. Po návratu domů ale přišel únor 1948, vězení, degradace a více než dvanáct let za mřížemi. Právě jeho mimořádný životní příběh dnes připomene veřejná přednáška v Přerově.

Veřejná přednáška o Karlu Janouškovi se uskuteční ve středu 16. září od 17 hodin v aule Gymnázia Jakuba Škody v Přerově.

A místo konání není náhodné.

Právě na přerovském gymnáziu Karel Janoušek v letech 1904 až 1912 studoval. Škola jej dnes uvádí mezi svými nejvýznamnějšími absolventy a označuje jej za prvního muže československého letectva v rámci RAF za druhé světové války.

Z Přerova přes Zborov až k letectvu

Karel Janoušek se narodil 30. října 1893 v Přerově. Rodina žila na Horním náměstí číslo 7 a po maturitě v roce 1912 Janoušek několik let pracoval jako úředník. Pak ale přišla první světová válka. V roce 1915 narukoval do rakousko-uherské armády. Na ruské frontě padl do zajetí, krátce působil v srbské dobrovolnické jednotce a v říjnu 1916 vstoupil do československých legií.

Jako legionář bojoval mimo jiné u Zborova, později také u Kazaně, Krasnojarska či Tajšetu. Během bojů byl dvakrát zraněn a pětkrát vyznamenán. Do nově vzniklého Československa se vrátil jako kapitán.

Po válce zůstal v armádě. V roce 1924 přešel k vojenskému letectvu, absolvoval výcvik leteckého pozorovatele a následně pilota. Postupně se vypracoval až do hodnosti brigádního generála a od roku 1933 velel zemskému letectvu v Čechách.

Po okupaci znovu odešel bojovat

Nacistická okupace Československa pro Janouška znamenala další zásadní zlom.

Před koncem roku 1939 odešel do Francie. Po jejím pádu se spolu s dalšími československými letci 18. června 1940 evakuoval do Velké Británie. V té době byl nejvýše postaveným představitelem československého letectva na britských ostrovech.

Když byl v červenci 1940 vytvořen Inspektorát československého letectva, britské Ministerstvo letectví postavilo do jeho čela právě Karla Janouška.

Funkci generálního inspektora československého letectva ve Velké Británii vykonával pět let, až do října 1945. Byl jedním z klíčových lidí při organizaci československých letců a jejich působení v rámci britského Royal Air Force.

Jediný Čechoslovák s hodností Air Marshal

Janouškovo působení ve Velké Británii ocenili samotní Britové mimořádným způsobem.

Dne 17. května 1945 jej britský král Jiří VI. povýšil do hodnosti Air Marshal. Janoušek se stal jediným československým občanem, kterému byla tato hodnost udělena. Obdržel také vysoké britské vyznamenání Knight Commander of the Order of the Bath. Jeho vojenská kariéra ale nebyla jen příběhem hodností a medailí.

Za válku zaplatila strašlivou cenu i jeho rodina.

Vojenský historický ústav uvádí, že nacistická perzekuce zasáhla téměř všechny jeho blízké. Jeho manželka Anna zahynula v Osvětimi, stejně jako sestra Vilma, bratr Rudolf zemřel v Buchenwaldu a další příbuzní přišli o život v Terezíně a na Pankráci.

Janoušek přesto pokračoval v práci pro československé letectvo.

Hrdinové se vrátili domů. Za několik let přišla perzekuce

Českoslovenští letci RAF se do vlasti vrátili v srpnu 1945.

Za druhé světové války sloužilo v britském RAF více než dva a půl tisíce Čechoslováků – piloti, členové bombardovacích osádek, radaroví operátoři i pozemní a pomocný personál. V RAF vznikly tři československé stíhací perutě – 310., 312. a 313. – a bombardovací 311. peruť.

Téměř pět set československých letců v řadách RAF padlo.

Po válce je doma vítaly davy.

Jen o několik let později ale komunistický režim řadu těchto mužů začal považovat za politicky nespolehlivé právě kvůli jejich působení na Západě. Ministerstvo obrany připomíná, že triumfální návrat letců následovala po únoru 1948 politicky motivovaná perzekuce.

A Karel Janoušek patřil k jejím nejvýraznějším obětem.

Z Air Marshala vězeň

Krátce po komunistickém převratu v únoru 1948 byl Janoušek odstraněn z aktivní služby.

Komunistické vojenské obranné zpravodajství následně podle historických pramenů vyprovokovalo jeho pokus o odchod z Československa, při kterém byl zatčen. Následoval politický proces.

Byl odsouzen k dlouholetému vězení, degradován na vojína a přišel o akademický titul, vyznamenání i majetek. Později mu byl v dalším procesu uložen dokonce doživotní trest. Prošel věznicemi na Borech, v Opavě, Leopoldově i na Ruzyni.

Za mřížemi strávil 12 let a 10 dní.

Na svobodu se dostal až při amnestii v květnu 1960. Člověk, kterého britský král povýšil na leteckého maršála a který se podílel na boji za osvobození Československa, se po návratu z vězení musel živit v civilním zaměstnání a žil s minimálním důchodem. Vojenský historický ústav uvádí, že pracoval jako inventurník v podniku Textil Praha.

Spravedlnosti se plně dočkal až po smrti

V roce 1968 přišla rehabilitace, ale skutečného navrácení vojenské hodnosti a vyznamenání se Janoušek za svého života nedočkal.

Zemřel 27. října 1971 v Praze, pouhé tři dny před svými 78. narozeninami.

Hodnost divizního generála a vyznamenání mu byly vráceny až v roce 1990. V prosinci 1991 byl in memoriam povýšen do nejvyšší československé vojenské hodnosti armádního generála. Jeho jméno dnes nese jeden z armádních Airbusů A319CJ a od roku 2018 také 26. pluk velení, řízení a průzkumu.

Příběh, na který by Přerov neměl zapomenout

Na příběhu Karla Janouška je možná nejsilnější právě kontrast. Narodil se v Přerově. Studoval na zdejším gymnáziu. Bojoval v první světové válce a v legiích. Když jeho zem obsadili nacisté, odešel znovu do zahraničí a pomáhal organizovat československé letce v boji proti Německu. Válka mu vzala několik členů rodiny.

Po návratu do osvobozené vlasti jej nejprve vítali jako vysokého důstojníka a válečného hrdinu. O několik let později jej jiný totalitní režim degradoval, zbavil majetku a poslal na dlouhá léta do vězení. Právě proto není dnešní přednáška jen hodinou vojenské historie.

Je také připomínkou generace mužů a žen, kteří odešli bojovat za zemi, jež tehdy přestala existovat, a mnozí z nich za její svobodu zaplatili životem. A u Karla Janouška má tento příběh pro Přerov ještě jeden rozměr.

Začal právě tady.

Dnes se jeho jméno symbolicky vrací do auly školy, kde jako mladý student strávil osm let.

Příběhy lidí, jako byl Karel Janoušek a tisíce dalších československých příslušníků RAF, si zaslouží připomínat nejen při výročích. Svoboda, za kterou bojovali, pro ně nebyla prázdným slovem. A téměř pět set československých letců se z války domů už nikdy nevrátilo.

Obrázek: generováno AI