Záchranný archeologický výzkum na budoucí trase dálnice D55 mezi Kokorami a Přerovem odkryl stopy osídlení od prvních zemědělců až po středověk. Archeologové prozkoumali 1 879 sídlištních objektů, 65 kostrových a žárových hrobů a objevili také dosud neznámou lokalitu v Dluhonicích.
Výzkum pro Ředitelství silnic a dálnic provádělo Archeologické centrum Olomouc od září 2025 do 29. července 2026. Na zkoumaném úseku dlouhém necelých sedm kilometrů odborníci potvrdili všech dvanáct předpokládaných archeologických lokalit. Další, dosud neznámou lokalitu odhalili v katastru Dluhonic.
Vedle 1 879 sídlištních objektů a 65 kostrových a žárových hrobů archeologové nalezli také jeden lidský pohřeb uložený v zásypu sídlištního objektu.
„Výzkum potvrdil, že krajina mezi Kokorami a Přerovem patřila k dlouhodobě osídleným místům. Na poměrně krátkém úseku jsme zachytili doklady života od neolitu až po středověk, které nám umožňují sledovat proměny osídlení v průběhu několika tisíc let,“ uvedl vedoucí záchranného archeologického výzkumu Marek Kalábek.
Nejrozsáhlejší objevy přinesla lokalita Kokory–Podsedky, kde bylo prozkoumáno 974 archeologických objektů. Významné nálezy pocházejí také z dalších míst v katastrech Kokor a Rokytnice.
Archeologové zde odkryli sídliště kultury s lineární keramikou z období před přibližně sedmi tisíci lety, kdy na střední Moravu přicházeli první zemědělci. Mezi nálezy jsou půdorysy dlouhých dřevěných domů, zásobní jámy, pece a další doklady každodenního života.
Podle dosavadního vyhodnocení se podařilo rozpoznat přibližně šestnáct půdorysů dlouhých domů. Největší z nich dosahovaly délky až 36 metrů.
Důležitou část výzkumu tvořila pravěká pohřebiště. Archeologové odkryli hroby z počátku doby bronzové, staré přibližně čtyři tisíce let, které patřily nitranské a únětické kultuře. Nalezli také žárové pohřebiště kultury lužických popelnicových polí z mladší doby bronzové.
Součástí hrobové výbavy byly měděné ozdoby, kostěné korálky, pazourkové šipky, kamenná nátepní destička, keramické nádoby, bronzové jehlice a náramky. Nálezy mohou odborníkům pomoci lépe poznat pohřební zvyky i každodenní život tehdejších komunit.
Na lokalitách Rokytnice–Za Oborou a Rokytnice–Podlesí byla odkryta dvě pohřebiště z počátku doby bronzové a osmnáct žárových hrobů z mladší doby bronzové.
Překvapení přinesl také průzkum v Dluhonicích. Dosud neznámou archeologickou lokalitu odborníci zachytili až při rýhování trasy stavby.
„Na místě jsme objevili hrob kultury se šňůrovou keramikou s keramickými nádobami, měděným šperkem a kamenným nástrojem,“ doplnil Marek Kalábek.
Terénní část výzkumu již skončila, práce archeologů ale pokračuje. Nalezené předměty projdou v Archeologickém centru Olomouc čištěním, konzervací a dokumentací. Po odborném zpracování mají být předány do Centra muzejní archeologie Vlastivědného muzea v Olomouci.
Nejzajímavější objevy z výzkumu na trase D55 představí veřejnosti archeolog Marek Kalábek během Dne archeologie v Archeologickém centru Olomouc. Akce se uskuteční v sobotu 17. října 2026 od 10 do 17 hodin v sídle centra na adrese U Hradiska 42/6 v Olomouci. Vstup je zdarma.
Zdroj: tisková zpráva Archeologického centra Olomouc. Text byl redakčně zpracován a zkrácen. Informace o Dni archeologie byly ověřeny na webu pořadatele.
Chcete přispět do diskuze? Stačí se jen přihlásit.