PŘEROV – Lékař-záchranář, bývalý důstojník Armády České republiky, někdejší velitel české polní nemocnice v Afghánistánu, bývalý ředitel krajské záchranné služby a dnes zastupitel Olomouckého kraje. Součástí veřejné dráhy Marka Obrtela jsou také jeho pozdější kritické postoje k NATO, působení v Československých vojácích v záloze a Národní domobraně i cesta na Ruskem anektovaný Krym. V dalším profilu kandidátů do Senátu proto skládáme jeho profesní, politickou a veřejnou dráhu z dohledatelných dokumentů a jeho vlastních veřejných vyjádření.
Do senátních voleb v obvodu č. 63 – Přerov kandiduje MUDr. Marek Obrtel za Českou stranu národně sociální (ČSNS). Český statistický úřad jej uvádí jako člena ČSNS, jeho povolání zapisuje jako lékař-záchranář a jako bydliště uvádí Rokytnici.
Obrtelova profesní dráha je dlouhodobě spojena se zdravotnictvím. Na svém současném kandidátském profilu uvádí, že vystudoval Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy, během vojenské kariéry působil v zahraničních misích v Bosně a Hercegovině, Afghánistánu a Kosovu a nyní pracuje jako lékař-záchranář.
Jedna z nejlépe doložených částí jeho vojenského působení se vztahuje právě k Afghánistánu. Ministerstvo obrany uvádí, že 11. polní nemocnici Armády České republiky velel podplukovník MUDr. Marek Obrtel. V polovině října 2002 vystřídala v Kábulu 6. polní nemocnici a jejím úkolem bylo poskytovat zdravotní péči příslušníkům mezinárodní mise ISAF i humanitární pomoc afghánskému obyvatelstvu.
Působení 11. polní nemocnice skončilo 28. ledna 2003 a návrat jejího personálu a techniky do České republiky byl dokončen 13. února 2003.
U Obrtelova působení v Afghánistánu je důležité rozlišovat mezi misí ISAF a jejím pozdějším vedením Severoatlantickou aliancí. Obrtel skutečně velel 11. polní nemocnici AČR v rámci mise ISAF. V době jeho působení však ještě ISAF nebyla operací vedenou NATO. NATO převzalo strategické velení, řízení a koordinaci ISAF až 11. srpna 2003, tedy několik měsíců poté, co činnost Obrtelovy 11. polní nemocnice skončila. Do té doby se ve vedení mise střídaly jednotlivé státy.
Proto je přesnější Obrtela označovat jako velitele 11. polní nemocnice AČR v misi ISAF v Afghánistánu, nikoliv jako velitele české nemocnice v tehdejší operaci NATO.
Po vojenském působení pokračoval Obrtel ve zdravotnictví také v řídící funkci. Více než tři roky působil jako ředitel Zdravotnické záchranné služby Pardubického kraje. V únoru 2010 oznámil rezignaci s odchodem ke konci března. ČTK tehdy jako jeho vlastní vysvětlení uvedla dva důvody – finanční situaci organizace a osobní důvody. Obrtel tvrdil, že záchranné službě chybí 21 milionů korun na provoz.
Dnes jej oficiální senátní kandidátní listina označuje jako lékaře-záchranáře. Je zároveň členem Zastupitelstva Olomouckého kraje a oficiální web kraje jej uvádí také mezi členy Výboru pro zdravotnictví.
Také Obrtelova současná politická cesta je dohledatelná ve volebních záznamech. V krajských volbách v roce 2024 kandidoval na třetím místě kandidátky STAČILO! v Olomouckém kraji. Navrhující stranou byla ČSNS, Český statistický úřad jej ale tehdy ještě evidoval jako kandidáta bez politické příslušnosti. Jako povolání uváděl „vedoucí lékař záchranné služby“. Získal 917 přednostních hlasů, 9,33 procenta preferenčních hlasů na kandidátce, a byl zvolen do Zastupitelstva Olomouckého kraje.
V parlamentních volbách v roce 2025 kandidoval v Olomouckém kraji za STAČILO! už s politickou příslušností k ČSNS. Získal 1 978 přednostních hlasů, tedy 11,25 procenta preferenčních hlasů pro kandidáty této listiny v kraji. Mandát nezískal.
V současnosti jej ČSNS představuje jako svého místopředsedu a krajského zastupitele. Stejné označení používá také Obrtelův současný kandidátský profil. Do letošních senátních voleb už kandiduje přímo za ČSNS, která je zároveň jeho volební i navrhující stranou a ČSÚ u něj uvádí politickou přísloušnost k ČSNS.
Další doložitelnou součástí Obrtelovy veřejné dráhy je jeho postoj k Severoatlantické alianci.
V prosinci 2014 se Obrtel otevřeným dopisem obrátil na tehdejšího ministra obrany Martina Stropnického a požádal o odnětí medailí spojených se svým působením v zahraničních operacích. NATO tehdy označil za „zločineckou organizaci“. Ministerstvo obrany uvedlo, že právní mechanismus umožňující medaile jejich držiteli odebrat neexistuje.
Nejde přitom pouze o postoj starý více než deset let.
V rozhovoru zveřejněném na stránkách ČSNS v květnu 2026 Obrtel uvedl, že považuje za chybu, pokud by případné referendum neumožňovalo rozhodovat o vystoupení České republiky z NATO. Současně prosazoval neutralitu České republiky.
Ve stejném rozhovoru se vyjadřoval také k válce na Ukrajině. Tvrdil mimo jiné, že Rusko bylo do konfliktu „úmyslně a cíleně vtaženo“ a válku interpretoval v širším geopolitickém střetu Ruska a Západu. Jde o Obrtelovu vlastní interpretaci příčin války, kterou zde uvádíme jako jeho veřejně prezentovaný politický postoj, nikoliv jako náš závěr.
Je tedy možné veřejnými zdroji doložit jak Obrtelovo dřívější působení v mezinárodní vojenské misi, tak jeho pozdější a současnou kritiku NATO. Jak tento vývoj hodnotí sám kandidát dnes, je jednou z otázek, které jsme mu položili.
V roce 2016 se Obrtelovo jméno objevuje v další zprávě Ministerstva vnitra.
Podle situační zprávy z 25. dubna 2016 byla v lednu ustanovena Rada Národní domobrany, kterou tvořili Marek Obrtel, František Krejča a Nela Lisková. Ministerstvo současně popisovalo tehdejší Národní domobranu v kontextu projektu, který vznikl v prostředí Národní demokracie.
Ve výroční zprávě za rok 2016 pak Ministerstvo vnitra uvedlo, že Obrtel společně s Františkem Krejčou patřili mezi hlavní zastánce spolupráce s Národní demokracií, kterou ministerstvo v tomto dokumentu klasifikovalo jako pravicově extremistickou stranu. Opět jde o hodnocení a terminologii Ministerstva vnitra, nikoliv o označení vytvářené naší redakcí.
Vedle historických aktivit existuje dnes registrovaný spolek Národní domobrana ČR z.s. Veřejný rejstřík uvádí, že spolek vznikl 22. ledna 2020 a od tohoto data je jeho předsedou MUDr. Marek Obrtel. Rejstřík jej v této funkci eviduje i v současnosti.
Je proto důležité rozlišovat jednotlivá období a právní subjekty. U aktivit z roku 2016 vycházíme z tehdejších dokumentů Ministerstva vnitra. U současné role lze přímo z veřejného rejstříku doložit Obrtelovo předsednictví v Národní domobraně ČR z.s. od roku 2020.
Co přesně dnes spolek dělá, jaký má počet aktivních členů a jak svou současnou roli definuje samotný Obrtel, nelze spolehlivě určit pouze z rejstříkového zápisu. Právě proto jsme se kandidáta přímo zeptali, jaká je dnes role Národní domobrany.
Další veřejně doložitelnou událostí je Obrtelova cesta na Krym v roce 2019.
Deník N v září 2019 informoval o cestě skupiny českých občanů na Ruskem anektovaný Krym, mezi jejímiž účastníky byli podle zjištění média mimo jiné Marek Obrtel, bývalý místopředseda KSČM Josef Skála a spisovatelka Lenka Procházková. Obrtelovu účast potvrzuje také následně zveřejněná reportáž jedné z účastnic cesty Lenky Procházkové.
České ministerstvo zahraničí se od této cesty tehdy distancovalo a uvedlo, že nešlo o oficiální cestu představitelů České republiky, ale o soukromou návštěvu skupiny českých občanů. MZV současně uvedlo, že turistické cesty na Krym v rozporu s ukrajinskými zákony dlouhodobě nedoporučuje.
Oficiální pozice České republiky byla a zůstává taková, že ruskou anexi Krymu neuznává a poloostrov považuje za součást Ukrajiny. Ministerstvo zahraničí v roce 2019 anexi označilo za hrubé porušení mezinárodního práva.
Z Obrtelovy samotné účasti na cestě nebudeme bez jeho vyjádření vyvozovat její motivaci ani to, jaký význam jí dnes přikládá. Proto jsme se jej přímo zeptali, jak tuto cestu s odstupem hodnotí.
Veřejné rejstříky spojují Obrtela také s dalšími právnickými osobami.
Od roku 2013 je spojen se společností PRAKTUM – MUDr. Marek Obrtel s.r.o., v níž veřejné databáze evidují jeho aktuální vztah jako jednatele a společníka. Společnost mimo jiné provozuje zdravotnickou činnost. Od 26. dubna 2025 je podle spolkového rejstříku také členem výboru spolku Magistra Vitae, z.s. Změna byla do rejstříku zapsána 5. června 2025.
K dnešku tedy lze z veřejných zdrojů doložit Obrtelovo působení jako lékaře-záchranáře, člena Zastupitelstva Olomouckého kraje, člena krajského Výboru pro zdravotnictví, místopředsedy ČSNS, předsedy Národní domobrany ČR z.s., jednatele a společníka společnosti PRAKTUM – MUDr. Marek Obrtel s.r.o. a člena výboru spolku Magistra Vitae.
Tyto role nejsou stejného charakteru. Bez dalších podkladů je proto nelze automaticky sčítat jako několik pracovních úvazků ani označovat všechny za placené funkce. Stejný princip používáme také u ostatních kandidátů.
Obrtel ve svém současném kandidátském profilu uvádí, že by se v případě zvolení chtěl v Senátu zaměřit především na zdravotnictví a vzdělávání. Mezi tématy zmiňuje prevenci civilizačních onemocnění, dostupnost primární zdravotní péče, výchovu ke zdraví, dopady životního prostředí na zdraví populace a negativní dopady nadměrného využívání digitálních technologií zejména na děti a mladistvé. Jde o priority, které uvádí samotný kandidát a ČSNS.
Stejně jako u ostatních kandidátů jsme také Marku Obrtelovi dali možnost veřejně dostupné informace doplnit, zasadit do vlastního kontextu a vysvětlit své současné postoje.
Zeptali jsme se ho:
Otázky se vztahují přímo k událostem a postojům, které lze doložit veřejnými zdroji. Obrtelovo působení v čele 11. polní nemocnice potvrzuje Ministerstvo obrany, jeho pozdější kritiku NATO dokládají jeho vlastní veřejná vyjádření, působení v Národní domobraně veřejné rejstříky a dokumenty Ministerstva vnitra a jeho účast na cestě na Krym je doložena dobovými zdroji.
Do uzávěrky článku jsme odpověď neobdrželi. Pokud doloží, že některý údaj v použitých veřejných zdrojích není aktuální nebo potřebuje jiný kontext, uvedeme i toto vysvětlení.
Veřejné dokumenty umožňují poměrně přesně rekonstruovat několik etap Obrtelovy profesní a veřejné dráhy.
Jako vojenský lékař velel na přelomu let 2002 a 2003 české 11. polní nemocnici v misi ISAF v Afghánistánu. Později více než tři roky řídil Zdravotnickou záchrannou službu Pardubického kraje a dnes je veřejnými zdroji uváděn jako lékař-záchranář.
Stejně doložitelné jsou jeho pozdější kritické postoje vůči NATO, působení v Československých vojácích v záloze, následné aktivity spojené s Národní domobranou a cesta na Ruskem anektovaný Krym v roce 2019. Dnešní veřejný rejstřík jej nadále vede jako předsedu Národní domobrany ČR z.s.
Politicky byl v roce 2024 zvolen do Zastupitelstva Olomouckého kraje za STAČILO!, tehdy ještě jako kandidát bez politické příslušnosti navržený ČSNS. V parlamentních volbách 2025 už ČSÚ uváděl jeho politickou příslušnost k ČSNS a dnes je členem a místopředsedou této strany a jejím kandidátem do Senátu.
Tyto skutečnosti uvádíme vedle sebe, aniž bychom jednu část jeho profesního nebo veřejného života používali k hodnocení druhé.
Jak své někdejší působení v ISAF, dnešní vztah k NATO, EU, Rusku a válce na Ukrajině, svou činnost v Národní domobraně nebo cestu na Krym vysvětluje samotný Marek Obrtel, doplníme po obdržení jeho odpovědí.
Volič si závěr udělá sám. Naším cílem bylo dát mu ověřitelné informace.
Ilustrační obrázek / generováno AI
Chcete přispět do diskuze? Stačí se jen přihlásit.